Zaměstnavatel je v insolvenci a nevyplatil mzdu. Jak získat peníze od úřadu práce?
Krátká odpověď
Zaměstnanec zaměstnavatele v platební neschopnosti může požádat Úřad práce ČR o uspokojení mzdových nároků podle zákona č. 118/2000 Sb. Zaměstnavatel musí být v platební neschopnosti ve smyslu zákona, typicky po podání insolvenčního návrhu. Úřad vyplácí nároky za zákonem vymezené rozhodné období a nejvýše do zákonného limitu; žádost je nutné podat ve lhůtě od zveřejnění informace o zaměstnavateli.
Datum redakční rešerše: 7. 10. 2026 (jak ověřujeme). Obecné právní informace zdarma, bez individuální kontroly advokátem. Nenahrazují posouzení vašeho případu.
Podrobné vysvětlení
Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele stanoví, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti mimo jiné tehdy, byl-li na něj podán insolvenční návrh u soudu. Úřad práce pak na žádost zaměstnance uspokojí splatné mzdové nároky za kalendářní měsíce v rozhodném období, které je vymezeno kolem měsíce podání insolvenčního návrhu.
Výše uspokojovaných nároků je za každý měsíc omezena zákonným limitem odvozeným z průměrné mzdy; nárok se uplatňuje jen za vymezený počet měsíců. Úřad práce o podmínkách zveřejňuje informace na úřední desce a webu; lhůta pro uplatnění nároku se počítá od zveřejnění informace o zaměstnavateli. Lhůty a limity ověřte k datu podání na stránkách Úřadu práce, protože se mění s průměrnou mzdou.
Mzdové nároky, které úřad práce neuspokojí, je třeba uplatnit přihláškou v insolvenčním řízení. Pro zaměstnance je zároveň možné okamžitě zrušit pracovní poměr, nevyplatí-li zaměstnavatel mzdu do 15 dnů po uplynutí období splatnosti; pak náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu.
Co udělat dál
- Ověřte v insolvenčním rejstříku, že byl na zaměstnavatele podán insolvenční návrh.
- Podejte žádost na krajské pobočce Úřadu práce s výčtem nevyplacených měsíců.
- Zároveň přihlaste svou pohledávku do insolvenčního řízení, pokud je nárok vyšší.
- Zvažte okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy podle § 56 ZP.
Dokumenty a důkazy
- Pracovní smlouva, mzdový výměr a výplatní pásky.
- Potvrzení o výši nevyplacených nároků od zaměstnavatele nebo insolvenčního správce.
- Výpis z insolvenčního rejstříku a průkaz totožnosti.
Lhůty a náklady
- Žádost u úřadu práce ve lhůtě stanovené zákonem od zveřejnění informace o zaměstnavateli; lhůta je propadná.
- Okamžité zrušení podle § 56 ZP možné, nebyla-li mzda vyplacena do 15 dnů po splatnosti.
- Řízení u úřadu práce je bez poplatku.
Ilustrační modelový příklad
Truhlárna dva měsíce neplatí mzdy, pak na ni věřitel podá insolvenční návrh. Paní Lenka podá žádost na Úřad práce a obdrží nevyplacené mzdy do limitu; zbytek přihlásí do insolvence.
Častá chyba
Lhůty pro uplatnění nároků jsou propadné; čekat na konec insolvence znamená ztrátu nároku vůči úřadu práce.
Kdy kontaktovat advokáta nebo úřad
Při nejasnosti o rozhodném období se obraťte na Úřad práce. S přihláškou do insolvence pomůže odborová organizace nebo advokát.
Právní předpis
Zdroje
- Zákon č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele – e-Sbírka
- Jak vstoupit do oddlužení – Ministerstvo spravedlnosti
- Okamžité zrušení pracovního poměru – MPSV – Průvodce pracovněprávní problematikou
Datum redakční rešerše: 7. 10. 2026. Nejde o individuální kontrolu advokátem. Jak vznikají odpovědi